Těsně před volbami v roce 2010 bylo město s vyrovnaným rozpočtem, bez dluhů a jeho finanční situace vypadala takto: více jak 15 miliónů Kč odložených na fondech (rezerv a budoucnosti) a s odhadovaným hospodářským výsledkem přes 55 miliónů, který se následně potvrdil. Z něj bylo do rezerv převedeno 54 miliónů. Celkem tedy k disposici 69 miliónů.

A jaká je situace s městskými financemi k letošnímu roku?  Vyrovnaný rozpočet, žádné úvěry a stav městských fondů celkem 1,7 miliónů. (stav k červnu 2014).  

Hospodářský výsledek zatím znám není. Loňský přebytek hospodaření byl však beze zbytku zapojen do rozpočtu města.

Za pár týdnů tomu budou téměř přesně čtyři roky, kdy jsem se s vámi jako starosta města loučil a bilancoval právě končicí volební období. Město vcházelo do nového volebního období bez dluhů a s prostředky, které činily více jak 69 miliónů korun. Odpovídaly tomu také nejen zahájené projekty, z nichž asi nejvýznamnější byla nová knihovna v Paláci princů, ale také projekty připravené. Před spuštěním bylo jak Ostrovské Rondo, tak rekonstrukce Domu kultury. A projektově byla připravena jak cyklostezka do Jáchymova, tak rekonstrukce zámku. Snažili jsme se pro své nástupce zanechat projekty, které město rozvíjí a pomáhají mu v naplňování vize. Koho by netěšilo, že se většinu z nich podařilo naplnit, stejně jako další projekty ze Strategického plánu rozvoje města.

   Nyní končí další volební období a nastává doba skládání účtů a nejsem sám, komu přijde, že město není v lepší kondici, než před čtyřmi lety. Pokladna je prázdná, ale co kromě peněz také chybí, jsou připravené projekty. Čest výjimkám, jako je například letní tábor v Manětíně, ale i ten vstupuje do závěrečné etapy své rekonstrukce. Chlubíme se zámkem, Palácem princů a Bůhví čím ještě, ale měli bychom se také chlubit tím, že víme, jak budeme město směrovat zítra, pozítří. Asi nejsem sám, kdo neví o žádných větších smysluplných projektech, které by posouvaly Ostrov zase o kousek kupředu a umožňovaly mu držet si náskok před ostatními městy v regionu, jako tomu bylo doposud. Projekty chybí zřejmě ne proto, že by na ně nebyly finance. Stačilo třeba nefinancovat, podle mého názoru ziskové, Ostrovské kulturní léto a ušetřit tak 2 milióny, nebo snížit předraženou oslavu otevření zámku a peníze by na přípravu projektů byly. Tím hlavním důvodem, proč není nic připraveného je však to, že chybí vize. Chybí myšlenky kam a proč město rozvíjet, kam jej posunout a ani Strategický plán nepomůže, je už za svým zenitem. Vždyť byl přijat před více jak devíti lety a odpovídá době svého vzniku. Tohle je velký problém, který může město v následujících letech poškodit. Na tom jsme totiž v minulosti vždycky bodovali. Měli jsme připravené smysluplné akce. Smysluplné byly i proto, že jejich provoz zbytečně nezatěžoval městské finance a byla na nich shoda napříč zastupitelstvem. Politika, i ta komunální, je přeci o souboji myšlenek a vizí. Jen v diskusi se nachází nejvhodnější řešení, avšak tato diskuse musí být nad konkrétními myšlenkami a všechny strany se musí také navzájem poslouchat. Těžko se však diskutuje tam, kde vize chybí a nahrazuje ji pouze touha po moci a popularitě. Vnějším projevem je pak ironizování každého, kdo má jiný názor a zveličování svých kladů a hendikepů odpůrce. Jakkoli přitažlivá touha zalíbit se všem je zhoubná, protože ve svém důsledku vede k rozmělnění principů a zásad.

Město Ostrov vlastní 2 obchodní společnosti (Kabelovou televizi a Ostrovskou teplárenskou) a 10 příspěvkových organizací. Většina z nich jsou školské organizace, kde zákon přesně určuje, za jakých podmínek může být ředitel odvolán a jak má probíhat konkurzní řízení na nového ředitele. Bez udání důvodu může rada města odvolat ředitele v Domě kultury, v teplárně a jednatele kabelové televize.  U všech z nich k těmto výměnám došlo a u některých ne jednou.  První byl odejit ředitel domu kultury Ing. Marek Poledníček. Po 16 bezproblémových letech si musel hledat nové místo jen proto, že se, věren svým zásadám, stal opozičním zastupitelem. Až napodruhé byla vybrána do křesla ředitelky paní Romana Parmová. Nevydržela ani 2 roky, rada města ji bez důvodu odvolala na konci dubna tohoto roku. Nikdy jsem nebyl fanouškem paní Parmové, a spíše jsem se řadil k jejím kritikům, což většina z vás ví, ale zarazilo mě, jak jí její včerejší přátelé z městské rady ukázali dveře. Právě ti, se kterými si tykala, které hostila a kteří ji včera plácali po zádech. Měli bychom k těm, se kterými jsme se rozloučili, zachovávat alespoň základní úctu. Vadí mi proto, když čtu v novinách věty, že paní exředitelka podávala výkony na úrovni okresního přeboru. Svědčí to o absenci skutečného důvodu i lidské slušnosti. Pokud si to však pan starosta a páni radní opravdu myslí, tak to svědčí také o selhání jejich kontroly, když během 2 let dopustili, aby kultura v Ostrově klesla tak hluboko. Přál bych především zaměstnancům, aby tentokrát měli naši radní šťastnější ruku a aby se situace co nejdříve uklidnila a mohli opět začít hrát extraligu. První mediální vyjádření nového pana ředitele mi říkají, že by snad tentokrát mohl nastat obrat. Druhým vedoucím pracovníkem, který odešel, byl jednatel kabelové televize. Myslím, že v jeho rozhodnutí odejít sehrál hlavní roli tlak z vedení města na to, aby kabelovka přestala sama vyrábět zprávy a další programy. Dnes kabelová televize nemá vlastní studio a zprávy a další pořady pro ni dělá za úplatu externí firma. Vzhledem k tomu, kolik za to kabelovka platí, jsem čekal větší kvalitu. Třetím v pořadí byl generální ředitel Ostrovské teplárenské, a.s., po masivním tlaku na pronájem kotelny, kterému zabránil, se nakonec rozhodl raději dobrovolně odejít. Na jeho místo byl tehdy jmenován tehdejší technický ředitel Ing. Radek Havlan. Po necelém roce se však dozvěděl, že nesplňuje představy některých členů městské rady (je prý málo razantní) a že bude na toto místo vypsáno výběrové řízení. Vedení města předepsalo adeptům dvě podmínky: mít vysokoškolské (případně středoškolské) vzdělání a řidičský průkaz na osobní auto. Stačí se podívat do inzerátů, když v teplárně hledají elektrikáře, tak mají ve výběrovém řízení více požadavků, než městská rada na jejího ředitele. A výsledek? Potvrzení Ing. Havlana ve funkci ředitele.  Asi nejsem sám, kdo nechápe, proč vrcholní představitelé města oznámí člověku, že s ním již nepočítají, aby jej pak potvrdili ve funkci. Pokud bych do popisu těchto personálních rošád zahrnul i městskou policii, kde se za 3 roky vystřídali 3 velitelé, tak to svědčí o naprosté nesystematičnosti, nebo spíše chaotičnosti v řízení lidských zdrojů. Doplácí na to však celé město.

Původní názvem „staré město“ byla v Ostrově označována osada, která se rozprostírala kolem hřbitovního kostela sv. Jakuba a táhla se až ke klášteru. Tato osada byla budována jako hradiště (dnes bychom spíše řekli sídliště) chráněné ze 3 stran vodou. Přístupná byla ze severozápadu. Toto osídlení bylo od samého počátku slovanské, čemuž napovídají i názvy vodních toků Bystřice a Veseřice i samotný název města Wostrow (Klaudiánova mapa z roku 1518). Až teprve přeložením župní správy na „kamenný“ Loket (mezi léty 1226 a 1234) dochází k německé kolonizaci. Ještě roku 1648 muselo ustoupit více jak 50 domů a hospodářských stavení, patřících k původnímu osídlení, ustoupit nově budovanému zámeckému parku.

V červenci nás čeká tzv.Den pro Ostrov. Naše Agentura pro uvádění věcí na pravou míru zjistila, že je třeba našeho zásahu a je nutné uvést některé věci na pravou míru.

1.       Akce se jmenuje Den pro Ostrov, ale ve skutečnosti se jedná o slavnostní otevření nového městského úřadu v budově zámku. V rozpočtu města jsou tyto položky nazvány Slavnostní otevření Zámku a Pohledové zdi.

2.       Také informace o plánovaných nákladech si zaslouží osvětlení – pan starosta mluví o částce přes milión, ale v rozpočtu je 1,23 miliónů. Pokud k tomu připočteme ještě další skryté položky a položky z loňského rozpočtu (např.nákup dárkových exkluzivních vín za 40 tisíc) , tak tato částka jistě nebude konečná.  V aktuálním rozpočtu najdeme:

a.       Koncerty – 230.000,-Kč

b.      Technické zajištění – 290.000,- Kč

c.       Světelné show + zábava pro děti – 135.000,- Kč

d.      Moderování – 75.000,- Kč

e.      Ubytování – 250.000 Kč

f.        Pohoštění – 250.000,- Kč

3.       Náklad ve výši čtvrt miliónu na ubytování hostů je osvětlován z důvodu mnoha partnerských měst. Ostrov však má partnerská města dvě – Rastatt a Wunsiedel. Třetí Schwarzenberg je partnerem projektu.  A akce se koná v jednom dni.

4.       Vysoký rozpočet je zdůvodňován mimořádně vysokou investiční akcí, která nemá v historii města obdoby. Avšak v roce 2007 se otevíral projekt Historický Ostrov, který byl za více než 150 miliónů a slavnostní otevření stálo do 200 tisíc a město hradilo jen menší část.

Nechci se s nikým přít, ale podle mého názoru by měla zůstat Ostrovská teplárenská, a.s. v městských rukách. Jde o strategickou firmu, která je prakticky monopolním dodavatelem tepla a teplé vody do většiny ostrovských domácností. Tohle konstatování by mělo být na konci tohoto článku, ale já jej úmyslně dávám na začátek. Nejsem si totiž jistý, jestli to stejně vidí i většina z radních. Tedy většina z pánů Čekana, Matějky, Železného, Wohlmutha (všichni ČSSD), Bílka (TOP 09), Brodce (nez.) a Trafiny (Zahrádkáři). Nejde o planou spekulaci, jak se to bude snažit někdo zlehčovat, neboť kroky, které se kolem teplárny za poslední měsíce a roky dějí ,jsou velmi podivné. Nejpodivnější byl pokus zašmelit teplárnu na podzim 2012. Tomu se, i díky vašim podpisům pod petici, podařilo zabránit. Poté byl v létě 2013 zadán za 400 tisíc audit, který měl v zadání odhalit nepravosti v hospodaření za roky 2010 – 2012. Měl jsem o jeho výsledek velký zájem, mimo jiné i proto, že jsem jeden z kontrolovaných roků stál v čele dozorčí rady. Počátkem prosince jsem se s ním měl možnost seznámit a z jeho závěrů vyplývá, že  auditoři neshledali žádné zpronevěry, ani protiprávní stavy, dokonce ani nezískali podezření na podvod, nebo neetické jednání. Zajímavé je však konstatování, že je v rezervním fondu značná suma peněz. Z veřejně dostupné výroční zprávy vyplývá, že celkové rezervy firmy činily za rok 2012 celkem 88 miliónů korun. Tyhle prostředky se z většiny dají použít právě na celkovou rekonstrukci teplárny a v kombinaci s vhodným úvěrem to v ceně tepla nepocítíme. Jsou však také zajímavé pro spoustu zájemců o privatizaci, která se třeba nazve „pronájmem“, nebo „vstupem strategického partnera“. A o tyhle peníze, které stále v tomhle městském podniku jsou, jde až v první řadě. Sice nemám křišťálovou kouli, ale zkusím si odhadnout další vývoj v teplárně. Vedení města uložilo představenstvu, aby snížilo o 2% cenu tepla a teplé vody pro odběratele.  Pro nás, kteří jsme na teplárnu připojeni, to bude znamenat průměrnou roční úsporu cca 400 Kč tj. 33 Kč měsíčně. Nicméně teplárna bude muset tento propad vykrýt ze svých rezerv. Následovat bude zrušení dozorčí rady a změna na jiný systém řízení, to vše proto, aby zástupci zaměstnanců neměli přístup k informacím. Poté se dozvíme, že na svou rekonstrukci teplárna nemá prostředky a že je nutné, aby se kotle pronajaly a nezajímavé a finančně náročné rozvody zůstanou firmě. O tom rozhodne jen nová správní rada. Alternativou bude pronájem akcií, o kterém rozhodne pouze rada města. Každopádně to bude znamenat ztrátu vlivu města na jeho strategický podnik.

Rád bych se ve své předpovědi mýlil.

Tak nějak ani nevím proč mi, stále ještě novotou svítící, veřejné záchodky na Starém městě připomněly Zvonokosy. V této knížce Gabriela Chevalliera, jež se odehrává v půvabném městě Zvonokosech v kraji Beaujolais, se jednoho dne starosta Bartoloměj Pěšinka rozhodne, že se díky novému záchodku stane do tří let senátorem. A jak se rozhodl, tak se i stalo, proti všem nepřejícníkům a zpátečníkům dal postavit ve Zvonokosech záchodky. Nic nepomohly protesty zapšklé Eulálie Čubíkové, notáře Sakumpaka ani dalších reakcionářských zpátečníků. S pomocí svého fámula z městské rady, učitele Kulíška,tuto pokrokovou myšlenku prosadil a dal zrealizovat. Záchodky stály a ze starosty se stal nakonec senátor. U nás také stojí na Starém městě záchodky, ale troufnu si tvrdit, že proti těm Zvonokoským byly krapet dražší. Dodělaly se loni a celkem vyšly na 2 milióny. Každý rok ještě město platí provoz (66 tisíc) a za rok a půl se prý vybralo 11 tisíc. Slovíčko „prý“ je schválně, ono se totiž na nich rozbilo počítadlo vhozených desetikorun a marně se hledá, kdo by je opravil. Až se příští rok  otevře zámek, kde budou veřejné WC, tak se prý záchodky postěhují jinam. Budeme pak raritou, protože putovní záchodky nemají ani v těch Zvonokosech.

        Chtěl jsem se v tomto čísle Ostrovských novin zastavit u situace, která nastala v Krušnohorské ulici, když nám do redakčního e-mailu přišel článek od našeho čtenáře pana Lišky. Asi málokdo v našem městě nepovažuje současnou situaci v Krušnohorské ulici za bezproblémovou. Náš čtenář pan Liška se ve svém příspěvku věnuje právě této lokalitě. Já osobně s jeho názorem musím souhlasit. Uzavření obchodů, a je lhostejné kdo je provozuje, danou situaci nezlepší. Navíc ne všechny obchody v této ulici jsou v městských prostorech. Správné řešení je to, které pan Liška zmiňuje. Změnit zákon o pomoci v hmotné nouzi tak, aby se přestal vyplácet byznys se sociálními dávkami, ale aby ti potřební o příspěvek na bydlení nepřišli. V současnosti leží v Poslanecké sněmovně novela zákona, která by právě takovým kšeftům měla zabránit. Je postavená na principu, že příspěvek na bydlení by se vyplácel nikoli na hlavu, ale na ubytovací jednotku. Zjednodušeně řečeno, když by v pokoji na ubytovně již bydlel někdo, kdo pobírá sociální dávku, tak by dalšího žadatele z téhož pokoje úřad práce odmítl. Připravila jí kolegyně Ivana Řápková, bývalá primátorka Chomutova, ale už jsme jí nestihli projednat a schválit. Snad jí využije nová Poslanecká sněmovna.

Řešení situace má však i město ve svých rukách. Je přece nesmysl, aby Ostrovská městská policie měla na starosti i Jáchymov a Hroznětín. Je-li placena z peněz nás, Ostrováků, tak by měla sloužit jen Ostrovu a jeho místním částem. Jen při představě, že jsou strážníci povoláni na Mariánskou, tak jim to tam autem potrvá dobrých 20 minut. Při řešení i banálního přestupku tak budou pryč přes hodinu. A ani kamerový systém mnoho nepomůže, má jej totiž na starosti městská policie. V tomto případě je potřeba, aby někdo seděl u monitoru a sledoval problémovou lokalitu a není-li nikdo na služebně, tak také nemá kdo by hlídku na místo poslal. Proto by měli radní vypovědět nesmyslné smlouvy s Jáchymovem a Hroznětínem a pan starosta Čekan, který je za městskou policii odpovědný, by jí měl zaúkolovat obchůzkami okolo těchto ubytoven. A možná ještě před tím by měli páni radní vstoupit v jednání s majiteli těchto ubytoven a snažit se je od nich koupit Snad by na to v městské kase byly ještě peníze. Následně by je město mohlo opravit a poté pronajmout jako městské byty, nebo prodat jednotlivým zájemcům.